V německém Stuttgartu jsou v provozu tři systémy městských elektrických drah. Již poslední dvě tramvajové linky č. 2 a 15 o rozchodu 1000mm (v době naší návštěvy, nyní již jen část linky č. 15),
budou zřejmě také postupně nahrazeny Stadtbahnem - městskou dráhou o rozchodu 1435 mm. Na ní jsou provozovámy
dvouvozové soupravy, které jezdí i spojené po dvou (tedy 4 vozy) a připomínají spíše vlaky či metro. V současné době je
v centru mnoho tratí tříkolejnicových upravených pro provoz obou typů vozů a to včetně dvojích nástupišť za
sebou. Tramvaje s rozchodem 1000mm mají totiž nástupiště normální nízké, zatímco co stadtbahn je má
vyvýšené (stejně jako např. u pražského metra). Oba systémy projíždí v centru podzemím. Stanice se
pak opravdu podobají stanicím metra. I zde jsou ale nutné dvojí nástupiště, tedy i nízké pro tramvaje. Tratě
stadtbahnu vedou kromě podzemí mnohdy odděleně na samostatném tělese, mnohdy po zatravněném svršku,
ale projíždí i normálně ulicemi města, stejně jako tramvaje. Samozřejmá je však preference před automobilovou dopravou
pomocí světelné signalizace.
Třetím tramvajovým systémem je linka č. 10. Jedná se o elektrickou ozubnicovou tramvaj (Zahnaradbahn) o
rozchodu 1000mm. Na lince jezdí dva vozy, které se míjí na výhybně uprostřed. Každý před sebou tlačí - či
táhne (stále ke kopci) vozík pro jízdní kola.
Ve Stuttgartu také najdeme v jedné z původních tramvajových vozoven muzeum plné nádherných historických vozů.