Kryvyj Rih (Krivoj Rog)

Průmyslové město Kryvyj Rih (rusky Krivoj Rog) leží na jižní Ukrajině asi 150km od Dnipra a žije zde asi 640 tisíc obyvatel. Těží se zde železná ruda a tak jsou zde postavené podniky na její zpracování. Zajímavostí je, že se jedná o jedno z nejdelších měst v Evropě. Jeho délka je uváděna 126km.

Kromě klasické tramvaje provozované od roku 1935 provozuje Kryvyj Rih také rychlodrážní, částečně podpovrchovou tramvaj, jejíž první úsek byl otevřen v roce 1986. Město údajně usilovalo o stavbu metra, avšak v tehdejším Sovětském svazu bylo metro budováno až v městech s miliónem obyvatel a této podmínky Kryvyj Rih ani s připojením některých okolních obcí nedosáhl. Také bylo nemyslitelné, aby jen okresní město mělo metro dříve než podstatně větší Dněpropetrovsk.

V roce 1972 se tak začalo s budováním vysokorychlostní tramvaje, které však hrdě říkají metro. Trať rychlodráhy je dlouhá 17,7 km, z nichž 6,8 km vede podzemím. Čtyři stanice jsou tak vybudovány jako plnohodnotné stanice metra. Do prostoru všech stanic rychlodrážní tramvaje je vstup přes turnikety po vhození žetonu zakoupeného v pokladně. A to nejen u podzemních stanic, ale i u těch povrchových.

Trať rychlodráhy je zcela segregována od ostatního provozu a veškeré křížení s jinými komunikacemi je mimoúrovňové. Trať je oplocená a prakticky těžko fotografovatelná. Dle východních zvyklostí jde o strategické objekty a tak ve stanicích platí rovněž zákaz fotografování. Dozorčí i výpravčí tento zákaz obvykle hlídají. Naštěstí jsme po návštěvě vozovny měli díky našemu místnímu průvodci svolení několik fotografií pořídit. Internet je podobných fotografií plný a tak je zákaz fotografování z našeho pohledu poněkud úsměvný. Nicméně jeho okaté porušování nedoporučuji.

V síti rychlodráhy jsou nasazovány převážně české tramvaje Tatra T3 a jejich různé modernizované verze. Kromě nich se zde lze setkat s několika málo soupravami ruských vozů KTM-11 (71-611). My jsme zahlédli v provozu pouze jednu a měli jsme možnost si ji později prohlédnout v depu.

Původně byly systémy metro tramvaje a normální městské tramvaje oddělené. Od května 2012 byla zprovozněna spojka obou systémů a z "metra" vyjížděly tramvaje další 4 zastávky po povrchové síti. Toto propojení vyvolalo mezi veřejností protichůdné názory. Někteří cestující jej vítali, ale panovaly obavy z přenášení nepravidelností provozu na povrchových úsecích do metra, či obavy o poškození vozů metra na horších tratích povrchové tramvaje. Některé obavy byly zpočátku oprávněné, když hned v první den provozu došlo k poškození sběračů několika vozů metra na městských tramvajových úsecích.

Dnes je v provozu několik linek, které z metra pokračují po tramvajových tratích do několika směrů. V době naší návštěvy v srpnu 2019 byly na čistě rychlodrážních linkách nasazeny soupravy dvou vozů a na linkách vyjíždějících a pokračujících po městské síti byly nasazeny sólo vozy. Do nich na poslední stanici metra přistoupí průvodčí a pak na městských tratích vybírá jízdné, tedy stejně jako v městských tramvajích. Od roku 2013 jsou provozovatelé obou druhů tramvajových provozů sloučeny do jednoho podniku.

Oproti rychlodrážní tramvaji, kde jezdí české tramvaje T3, na povrchové tramvajové síti jsou provozovány převážně ruské vozy KTM-5, KTM-8 a s nimi několik vozů K1, tedy modernější verze T6 z Tatry Jug. Pokud tak na městské trati vidíme tramvaj T3, jde o spoj, který vyjel z metra, nebo tam má namířeno.

Městské tramvajové trati jsou také poměrně dlouhé a vedou do jiných směrů, než rychlodráha. Stav městských tratí není místy dobrý a také stav městských tramvají není ideální. Je však vidět, že se o ně pravidelně starají. Několik vozů KTM prošlo dokonce modernizací s moderní elektronickou výzbrojí, lepenými okny, novými dveřmi, novým interiérem včetně nových sedaček (foto vpravo). Na městských tratích se setkáme pouze se sólo vozy.

Další navštívené ukrajinské tramvajové provozy

Úvodní stránka