Do Dobřan tramvají?

Jako reakce na články o tramvajovém spojení Plzeň - Dobřany, kterých se několik objevilo v dením tisku, napsal Miroslav Klas tento článek, jehož zkrácená verze se objevila v deníku MF Dnes dne 5. 12. 2001. Zde je jeho původní celé znění:

Tak jsme si mohli minulý týden v tisku přečíst informaci o tom, jak se plzeňští radní zabývali na zasedání zastupitelstva přípravou projektu tramvajového spojení Plzně s Dobřany. Protože se ve svém volném čase věnuji historii a současnosti městské hromadné dopravy u nás a ve světě, nenechala mě tahle informace na rozdíl od mých spoluobčanů klidnou. Povím Vám proč, ale nejprve je nutné přiblížit si o čem vlastně projekt příměstské tramvaje je.

První ucelený systém příměstských tramvají, které po železničních tratích obsluhují okolí velkých aglomerací, uvedlo do provozu v roce 1995 německé město Karhsruhe. V centru města a v okrajových čtvrtích byly vybudovány od tramvajových tratí k blízkým železničním tratím spojky. Speciální tramvajové vozy mohou tak po projetí města přejet na železniční koleje a obsluhovat blízké okolí města v krátkém taktovém intervalu. Uvedený systém je proto velmi atraktivní pro cestující, protože umožňuje velkou mobilitu občanů a znamená citelné snížení individuální automobilové dopravy, která je největším ekologickým a dopravním problémem měst.

Před vlastní realizací projektu však byla léta obtížného jednání a slaďování technických, právních a finančních otázek vyplývající z provozu tramvajových vozů cizího dopravce po tratích německých drah. Obrovským technickým problémem pro výrobce byly speciální tramvajové vozy, konstruované tak, aby vyhovovaly často až zásadně rozdílným technickým potřebám tramvajového a železničního provozu. Administrativa a výrobce si nakonec se vším úspěšně poradily, ale za cenu obrovských nákladů. Cena těchto tramvajových vozů je několikanásobně vyšší, než u klasických tramvají.

Jsou to právě velké investiční náklady, které omezují snahy o rozšíření tohoto jinak úspěšného systému do dalších měst. To platí i pro plány plzeňských zastupitelů o zřízení tramvajového spojení do Dobřan. Navíc má uvedený projekt několik vad. Předně je to nekoncepčnost návrhu. Vzhledem k případným vynaloženým investicím do příprav projektu a vývoje české obdoby tramvaje z Karhsruhe a technickým úpravám stávající infrastruktury PMDP a ČD se zdá být zcela logické zavést nové dopravní spojení i do směrů na Stříbro, Rokycany a Blovice, příp. Kaznějov. Podmínkou plného využití příměstské tramvaje je kvalitní integrovaný městský dopravní systém a tarifní i informační politika, což jsou záležitosti, které se v Plzni pořád nedaří naplnit. Od nového roku má sice začít fungovat Integrovaný dopravní systém Plzeňska. Ten je však ve své podobě pro minimální finanční prostředky, které město, okres a zúčastněné obce hodlají do projektu vložit, spíše nouzové a omezené řešení situace letitého volání po kvalitativně novém dopravním systému města. O tom nakolik bude atraktivní pro cestující ukáže čas. S podobným, ale mnohem velkoryseji provedeným IDS mají už výborné zkušenosti také cestující v Praze či v Ostravě.

Podporu příměstské tramvaje nelze čekat ani od Českých drah, na jejichž technické zaostalosti a neustále se zhoršující finanční situaci by projekt patrně ztroskotal. Vesměs jednokolejné tratě v okolí Plzně jsou totiž málo propustné a byla by nutná jejich podstatná modernizace.

V současné situaci a skutečné ochotě politiků dávat do veřejné dopravy peníze se proto jeví projekt tramvaje do Dobřan spíše jen jako zajímavá technická libůstka. Není problém jak, ale kde na to vzít.

Pro plzeňskou dopravu bude lepší, když se páni radní budou zabývat problémy současné plzeňské MHD. Stejně tak jako nyní o tramvaji do Dobřan, média již několik let zveřejňují informace představitelů města o výstavbě trolejbusových tratí na Vinice, Roudnou, Borská pole a na Švábiny. Mnohé zveřejněné termíny realizace již dávno prošly a obyvatelé výše zmíněných lokalit se kvalitativně lepší a ekologické dopravy nedočkali. Stejná situace panuje i u tolik potřebných vlakových zastávek v Bolevci na konečné linky č.1 , v Zadních Skvrňanech a na Slovanech, které by umožnily lepší provázanost železniční dopravy a MHD.

Letité dluhy nejsou jen kolem investic do dopravní infrastruktury. Již několik desetiletí trvá špatná situace v deponování vozidel MHD, jejíž řešení je neustále odkládáno. Stávající zázemí v Cukrovarské ulici pro trolejbusy a autobusy a na Slovanech pro tramvaje, již neodpovídá nárokům současného provozu a podstatná část dopravních prostředků je odstavena pod širým nebem. To se na jejich stavu také podepisuje. Po neuváženém zrušení manipulační trati z náměstí Republiky k dílnám v Cukrovarské ulici je dopravní podnik nucen komplikovaně a draze převážet tramvajové vozy na opravu silničními návěsy. Situaci by vyřešilo plánované rozšíření vozovny na Slovanech do prostoru léta nevyužívaného, chátrajícího pivovaru. Kromě potřebného zázemí pro deponování tramvají a jejich údržby by mohla být konečně instalována myčka vozů a plzeňští občané by se v ulicích dočkali čistých tramvají. Pro autobusy a trolejbusy se uvažuje s výstavbou areálu na Jateční třídě. Zatím však jak se zdá jsou tyto potřebné investice do plzeňského dopravního podniku značně vzdáleny, i když by bezpochyby přinesli lepší kvalitu služeb a snížení provozních nákladů. Zřejmě dostane přednost mediálně a politicky lépe propagovaná stavba nového divadla či mnohými odborníky tolik kritizovaných betonových průtahů městem.

Přitom jak ukazují výsledky ze zahraničí, kvalitní městská doprava a dobře řešený integrovaný dopravní systém je schopen přilákat uživatele automobilů k jejímu používání a tím nejenom šetřit tolik zkoušené životní prostředí měst, ale i ušetřit peníze městu a státu v podobě menších nároků na nově budované silnice a jejich údržbu. Pro zatraktivnění MHD však můžou naši zastupitelé udělat hodně i dnes a bez velkých finančních nároků.

V době téměř nekritického zbožňování automobilismu je nutná propagace i u MHD. Pro ispiraci nemusíme chodit daleko. Stačí přejet hranice k našim západním sousedům, do města Plavna či Drážďan, nebo dalších saských měst. Čisté, v krátkém intervalu jezdící tramvaje, pohodlné přestupní terminály, provázanost spojů, dokonalé informační systémy a služby pro imobilní občany a města neznalé turisty. Přednost dopravních prostředků MHD na křižovatkách je samozřejmostí, stejně tak jako elektronické odbavení cestujících s přestupním tarifem a turistickými jízdenkami. Radnice v německých a už i v některých českých městech pro propagaci tramvají, trolejbusů a autobusů dělají opravdu hodně. Nelze se pak divit, když na propagačním letáku či bilbordu defiluje tramvaj vedle historické radnice, či je vtipným způsobem vysvětlováno občanům, jaké výhody má používání autobusu oproti automobilu. Zajímavé je, že jsou evidentně tyto informační kampaně směrovány mladší části obyvatelstva. Výsledky jsou pak vidět. Na rozdíl od Plzně v historických částech těchto měst nenajdete kolony popojíždějících a parkujících aut.

Ano. Tramvaj a trolejbus jsou městotvorné prvky s nezanedbatelným významem dopravním, ekologickým, architektonickým, které dotvářejí neopakovatelný kolorit města. Vždyť si dnes nedokážeme představit americký film bez chikagské nadzemky či kabelové tramvaje v San Franciscu a nebo tatranské končiare bez "električky".

Likvidace tramvajových a trolejbusových sytémů zasáhla v šedesátých letech v době ropného opojení západní země podstatně více než u nás. Dnes tyto země vynakládají obrovské sumy, aby znovu tyto dopravní prostředky do ulic měst zase přivedly a aby své občany naučili je používat. Snad to pochopí i naši plzeňští zastupitelé a mnohá předvolební prohlášení o maximální preferenci MHD, zvláště té elektrické, vůči individuálnímu automobilismu přivedou ke skutkům. Zatím se jim to moc nedaří. Snad pak jeden můj známý bude říkat, že jel do práce tramvají a ne "sockou". Naši zastupitelé mají tu moc, aby tento stav změnili. A my, jejich voliči, to po nich musíme chtít. Pak se možná v budoucnu svezeme tramvají i do těch Dobřan.

Miroslav Klas, Společnost pro veřejnou dopravu

Článek na stejné téma a v podobném duchu se objevil ve stejném deníku i dva dny po tomto, tentokrát od Víti Roušala z hnutí Děti Země.

Zde je fotografie vozu KT8D5 na konečné v Bolevci, odkud by jednou možná mohly tramvaje pokračovat po železniční trati do Třemošné. Dokonce se o tom vážně uvažovalo.