Některé teoreticky obecně známé informace jsou některými zapomínany, nebo se k novým cestujícím ani nedostali. Asi není na škodu je připomenout.

Víte, že ... tramvaje linek 1 a 4 na sebe o víkendech čekají?
Není to žádná novinka. Víkendové přestupy byly zavedeny v roce 2009 při tzv. otimalizaci MHD. Zaveden byl tehdy víkendový interval na tramvajových linkách 7,5 minut a linky č. 1 a 4 na sebe čekají pro umožněnéní přestupu mezi sebou. Ve směru na Košutku a Bolevec se přestupy odehrávají ve stanici Pod Záhorskem, v opačném směru pak v sadech Pětatřicátníků. I dnes to funguje stejně, pouze v dopoledních hodinách je interval 10 minut a až po třinácté hodině se zkracuje na 7,5 minut, tedy střídavě sedm a osm minut. A proč to připominám? Stále se totiž najdou cestující, kteří ve směru do centra vystoupí v zastávce Pod Záhorskem a naštvaně hledí na ujíždějící tramvaj, na kterou chtěli přestoupit. A při tom, kdyby jeli dál do sadů Pětatřicátníků, tak tam na ně dle jízdního řádu čeká, než cestující mezi linkami přestoupí. Přestupy fungují o víkendech a pak v pracovní dny ve večerních hodinách u většiny spojů po dvacáté hodině. Jak je to s linkou č. 2? Ta jezdí o víkendu v prokladu mezi nimi, tedy půli tak interval tramvají přes centrum k nádraží. A sice tedy nemá o víkendu přímé přestupy, ale tím, že půlí v centru inerval, neměli by přestupující na ni čekat déle než 3-4 minuty. Jen ještě drobná poznámka: v případě probíhajících výluk, může být situace rozdílná, nebo mohou být dočasně přestupy zrušeny.

Víte, že ... ve večerních hodinách probíhá tzv. křižování?
Pozdě večer, kdy se intervaly již prodlužují, čekají na sebe všechny tři tramvajové linky v sadech Pětatřicátníků (i u Hlavní pošty) než si všichni cestující přestoupí. Tramvaje odjíždějí až na pokyn dispečinku, když všichni stihli přestup od Hlavní pošty do sadů Pětatřicátníků či naopak. Obvykle tak zde stojí cca 2 - 3 minuty. Tato křižování probíhají ve 22:50, 23:20 a 23:50. Krom toho probíhají ještě dvě menší křižování bez spojů v Solní ulici, tj. v době, kdy toho již ve směru od vozovny jede méně. Jde o čas 23:05 a 23:35 a na těchto křižování tedy chybí spoje do Bolevce a do Skvrňan.

Víte, že ... řidič nemá povinnost čekat na dobíhající?
V přepravních podmínkách je uvedeno, že cestující má povinnost být na zastávce nejpozději na začátku odbavování. Tedy v doslovném překladu, ten kdo není na zastávce při příjezdu tramvaje, již není cestující. Tramvaje mají přes den krátké intervaly a nelze čekat na každého dobíhajícího. Obzvláště na místech, kde tramvaj čekala třeba i na volno na světelně řízené křižovatce. V některých směrech je i žádoucí, aby již opustila prostor. Při čekání na dobíhající může zpoždění rychle narůstat, protože opakované otevírání a zavírání dvěří (kdy běží i povinná výstraha) dost zdržuje.

Víte, že ... pokud na stojícím voze v zastávce svítí zelená tlačítka, lze již zavřené dveře opět otevřít?
Pokud řidič používá tzv. automatické zavírání dveří, kterým jsou vybavené novější tramvaje, funguje systém tak, že pokud dveřmi nikdo neprochází, sami se po několika vteřinách s výstrahou zavírají. Dokud však řidič nedá úplné zavření dveří, jsou dveře tzv. uvolněné a cestující mají možnost si je opakovaně otevřít. Toto se hodí zejména v zimním období, kdy vůz např. čeká při večerním křižování několik minut v zastávce. Není tak potřeba větrat po celou dobu celý vůz, ale přestupující si otevřou jen konkrétní dveře, které se za nimi krátce na to zavírají. Tedy pokud vidíte, že se před Vámi dveře zavírají, ale svítí na nich stále zelené tlačítko, netřeba je rozrážet, ale stačí znovu stisknout tlačítko a oni se opět otevřou. Skřípnout by Vás dveře neměly, pokud se chováte rozumně. V prostoru dveří je tzv. světelná závora a dveře se zavírají až v době, kdy mezi nimi několik vteřin nikdo neprocházel. Nejprve se vždy ozývá výstraha a pokud v té době někdo ještě vejde, proces výstrahy a zavírání je přerušen. Až po několika dalších vteřinách bez pohybu se opět spustí výstraha a dveře se následně zavírají. Pokud však někdo vběhne do již zavírajících se dveří, pak k nárazu do nich může dojít, ale to je jeho blbost, když vstoupil do zavírajícíh se dveří v době znějící výstrahy. I tak ale dveře mají ochranu proti sevření a dveře se znovu otevřou. Pokud ale někdo tvrdohlavě běží, náraz z jeho blbosti trochu zabolet může.

Víte, že ... spoje označené 1X či 4X Vozovna Slovany slouží pro přepravu cestujích až do zastávky Vozovna Slovany?
Nápis Vozovna Slovany je skutečně cílová zastávka, tedy v případě potřeby se můžete svézt na Slovany nejen na obvyklou konečnou Slovany na náměstí Milady Horákové, ale i dále Slovanskou alejí až do zastávky Vozovna Slovany.

Víte, že ... jízdenky lze zakoupit ve všech vozech pomocí bezkontatní bankovní karty?
A to již od roku 2015. Ve voze jsou umístěné tzv, cardmany, tedy automaty s možností platby Plzeňskou, nebo běžnou bezkontaktní bankovní kartou. Řidič jízdenky neprodává, ale pokud skutečně nemáte bezkontaktní bankovní kartu, ale hotovost ano, zkuste požádat některého spolucestujícího, zda vám jízdenku nezakoupí, když mu jí v hotovosti ihned zaplatíte.

Další zajímavosti, již méně důležité pro cestující

Víte, že ... také tramvajím to může klouzat?
Kovová kola na kovových kolejnicích mají malý valivý odpor, což umožňuje efektivní pohyb a velmi malé ztráty. Tramvaj také díky hladkému povrchu a velké hmotnosti má velkou setrvačnost. Nevýhodou jsou však zase horší adhezní podmínky při určitých podmínkách. Lze také říci, že tramvajím to někdy klouže trochu jindy, než automobilové dopravě. Největší problémy s prokluzem nastávají např. při drobném mrholení, či na začátku deště. Nečistoty na kolejnicích spolu s vlhkým prostředím vytvoří kluzké prostředí. Pokud pak již prší více, dojde k omytí kolejnic a tramvaje již problémy nemají. Obvyklým problémem pak bývá na podzim rozježděné padající listí. Díky němu se vytvoří na kolejnicíhh kluzký povlak, který pak na některých místech může být i několik dní, než jej déšť spláchne, nebo než se jej podaří dostatečně usypat. Ano. Tramvaje mají sypače se zásobníky písku a řidič si tak může kolej posypat a tím skluzu či smyku předejít. Novější vozy pak mají různě (některé dobře, některé hůře) fungující protiskluzové ochrany, které při těchto situacích mohou pomoci. Další netypickou vlastností je klouzání na soli. Při sněžení tramvaje obvykle nemají s adhezí problémy a zatím, co automobily mají již na pár centimetrech sněhu problémy, tramvaj má svou trasu danou tratí a sníh obykle ani příliš neklouže. Problém nastavává však při solení vozovek, kdy se sůl dostává také na kolejnice a paradoxně tyto slané posypy nepěkně kloužou. Tedy trať tak třeba na většině míst neklouže a najednou brzdíte v zastávce za křižovatkou kam se dostala sůl z křižovatky a tramvaji to nepěkně klouže. Pro řidiče tramvají jsou pak nepopulární také sypači zastávek, kteří občas posypou solí i trať.
I dle výše uvedených důvodů tak doporučuji nevstupovat nikdy před zastavující tramvaj! Nikdy nevíte, zda jí to neproklouzne a zda takový kolos skutečně zastaví tam, kde má!

Víte, že ... výhybky tramvajových tratí jsou vyhřívané?
Možná jste si někdy všimli suchých míst kolem výhybek, zatím co jinde je mokro? Ano, výhybky mají elektrický ohřev. V činnosti by měl být až při nižších teplotách, tedy nikoliv v letních dnech a pomáhat má hlavně v zimním období při sněžení. Pro spolehlivé fungování tramvajové dopravy je nutné, aby výhybky fungovaly i za sněžení či mrazů a tramvaje tak mohly bez zdržování pokračovat požadovaným směrem. Při drobném sněžění vytápění funguje a pomáhá. Pokud však pořijde husté sněžení, nebo se na trati již vyskytují větší kousky ledu, může i tak dojít k nedolehnutím jazyků výhybky do koncové polohy a řidič tak musí jít situaci řešit ručně, případně si volat o pomoc údržbu kolejí.

Úvodní stránka